Finnian Sullivan a Nicola Moretti se rychle pohybují po kuchyni a zhodnocují zásoby, zatímco já tu jen stojím, dívám se na své nohy a snažím se poskládat střípky své reality zpátky dohromady.

Zřejmě tam takhle stojím dost dlouho, protože než se naděju, Finnian Sullivan mi do ruky vtiskne horký hrnek kávy. „Smetanu a cukr?“ zeptá se tiše.

Vzhlédnu mu do tváře, zatímco se mé prsty sevřou kolem šálku