Zatímco nás Finnian veze na mou obědovou směnu do Il Lupo, nezmíní se ani slovem o ničem, co se mezi námi dnes ráno možná stalo, nebo nestalo. Koutkem oka ho pozorně sleduji a hledám jakýkoli náznak nebo znamení, ale…

Ne, vůbec nic. Finnian Sullivan je jako nedobytný trezor, že? Pozoruji ho, poslouchám, jak si povídá a vtipkuje, a jak vede svůj obvyklý uvolněný monolog. V duchu přemýšlím, jaká dal