O tři hodiny později zaparkuji jedno z Cristianových luxusních aut na parkovišti u Il Lupa a úzkostlivě vydechnu s rukama křečovitě svírajícíma volant.

„Jsi v pohodě, Včelko,“ zamumlá Finnian Sullivan a já krátce pohlédnu dolů, kde se schoulil vedle a pod palubní desku sedadla spolujezdce, aby nebyl vidět oknem.

Znovu se zasměju, jako se směju už celé hodiny, když vidím svého velkého drsného kamar