Maddalena je okamžitě u mě, lapá po dechu a chrlí na mě otázky v portugalštině – otázky, kterým nerozumím nebo je nestíhám zpracovat, zatímco se mi při tom zjištění třese celé tělo.

Že jsem...

Jsem...

Že jsem zřejmě byla celou dobu, co jsem tady, a že jsem byla prostě jen příliš hloupá, abych si to uvědomila. Že i Maddalena si toho všimla, myslela si, že to vím, a předpokládala, že Finnian Sulliva