„Mamínííí,“ protáhne Leonardo Moretti a úzkostlivě se dívá ke dveřím do kuchyně, přešlapuje z nohy na nohu. „Dělej! Teta Viviana Moretti říkala, že už musíme jít!“

Zasměju se a pohlédnu na svého chlapečka, který vypadá tak rozkošně v uniformě soukromé školy, kterou nosí do školky – sněhobílá košile, tmavě modré sako, tmavé vlasy úhledně učesané. Chci říct, každý den se vrací domů s tou samou unifo