Sloane:

Musela jsem přiznat, že bolest a hněv, které jsem v tu chvíli cítila, byly něčím, čím jsem si nemyslela, že kdy projdu.

Tolik jsem si přála, aby se mýlila.

Když jsem šla do té zahrady, přála jsem si, abych tam Garricka nenašla. Přála jsem si, aby tam na ni nečekal, ale když jsem pak přišla k tomu hotelu, prostě jsem nevěděla, co cítit.

Seděla jsem na přední terase domu a nechtěla jít dovni