Gianna:

Musela jsem se nutit, abych se nedívala Dominicovi do očí, když na mě hleděl, zjevně šokovaný tím, že mě můj – náš – syn oslovil.

Ten muž ze mě nespouštěl zrak, a i když stále klečel na jednom koleni a třásla se mu ruka, věděla jsem, že je z toho, co se právě dozvěděl, víc než jen trochu otřesený. Nemohla jsem mu to mít za zlé; věděla jsem, že kdybych byla na jeho místě, reagovala bych úpl