Reese přikývla, v jejích očích se zračil vděk za Valenova moudrá slova. Věděla, že pro ni nechce nic jiného než štěstí a bezpečí, i když se jejich názory na srdeční záležitosti a v podstatě na všechno ostatní občas rozcházely. Pouto, které sdíleli, bylo nerozbitné a někdy i těžké na udržení, protože se hodně hádali, ale celkově si jeho rad cenila.

„Děkuji ti, Valene,“ zamumlala s vděčností v hlase