Vander

S dřímající Corou v klíně jsem se opřel o chladnou zeď kuchyně, po které jsem v překvapení sjel k zemi, a zrak jsem neodtrhl od její nevinné tváře.

‚Milovala jen mě a zemřela by s nenávistí jen k mé osobě.‘

Srdce mi bušilo v hrudi. Nevěděl jsem, zda mám být šťastný, nebo smutný. Šťastný, že milovala jen mě a nedala šanci žádnému jinému muži? Nebo smutný, že pro ni já a má láska představujem