„Vůbec se nezměnila,“ řekl Zane a v očích se mu zaleskly slzy. Už teď tam cítil přítomnost své matky, skoro jako by nikdy neodešel.

Niamh konečně otevřela dveře a první, koho uviděla, byl Zane. Nemohla uvěřit svým očím.

„Ó bohyně, ó bohyně, Zane, jsi to ty?“ rozplakala se Niamh a vzala Zaneovu tvář do dlaní. Byla nesmírně šťastná.

„Panebože, máš tvář své matky, vidím ji přímo v tobě. Kde jsi byl?