Vanceho už to v tu chvíli tolik netrápilo, byl totiž příliš opilý na to, aby ten rozhovor bral vážně.

"Dělej, jak myslíš, brácho, ona bude vždycky moje. Dokonce máme důkaz naší lásky, naše dvě krásný děti."

Po těchto slovech Vance okamžitě ztichl. Úplně zapomněl na důvod, proč vůbec chtěl pít, a najednou na něj dolehla nesmírná tíha smutku.

Z očí se mu začaly ronit slzy, když se posadil na podlahu