Ryker:

Zavrčel jsem na Adrianu, jak jsme se jeden na druhého dívali. Její oceánově modré oči zůstávaly upřené do mých smaragdově zelených.

Její oči byly široce rozevřené strachem i obavami, nemluvě o jejím splašeném srdci, které jí tlouklo o hrudní koš. Přesto si však přede mnou klekla na kolena. Natáhla ruku a dávala mi najevo, že se mi snaží jen pomoct a že mi neublíží. Nemohl jsem přehlédnout j