Ryker:

Objal jsem svou ženu, která mi klidně ležela v náručí. Hruď se jí zvedala a klesala a s každým jemným dechem narážela do mé nahé hrudi.

Vědomí, že se na mě včera večer zlobila, mě štvalo na sobě samém. S tím na mysli jsem nechtěl vstát, aniž bych ji viděl a ujistil se, že už není smutná, zlomená nebo uražená mým chováním. Navíc jsem věděl, že jdeme do stejné budovy, takže jsem se nemusel bá