Adriana:

„Adrie, zlato, jsi si jistá, že jsou tvá záda v pořádku? Pořád tam máš modřinu…“

„Jsem v pohodě, Rykere. Bolí to, to ano, ale momentálně nemám lepší možnost. Chci odsud vypadnout co nejdřív,“ řekla jsem a zastavila svého manžela, který mě sledoval, jak si oblékám košili. Povzdechl si, ale přikývl, protože věděl, že v tuhle chvíli mám pravdu. My oba jsme si nepřáli nic jiného než se z toho