Adriana:

Plakala jsem, dokud mi nedošly slzy, a sledovala, jak Ryker vyběhl z pokoje. Až pak jsem si všimla krve na svém rameni.

Ruce se mi třásly. Zavrtěla jsem hlavou, vstala z postele a otřela si slzy. Srdce mě bolelo z toho, jak se mnou zacházel. Věděla jsem, že si to nezasloužím, ale tak či onak jsem se často cítila ohrožená, srovnávaná a považovaná za méněcennou družku v porovnání s jeho prv