Ryker:

Stále jsem držel Adrianu kolem ramen a věděl jsem, že v ní všechno vře.

Srdce jí bušilo v hrudi a nemusel jsem jí vidět do hlavy, abych věděl, že to, co se jí honí v mysli, není nic příjemného. Byla rozzuřená víc než kdy dřív, a to mě znepokojovalo. Zvláště když uvážím fakt, že se jí pod nohama s každým krokem trhala zem a do nosu mě každých pár minut udeřil pach ohně, než se přinutila k hl