Adriana:

Nespouštěla jsem z Rykera oči a snažila se pochopit, co ho trápí.

Věděla jsem, že mi to neřekne – tedy aspoň dokud na něj nebudu naléhat – ale také jsem věděla, že není dobré na něj tlačit kvůli něčemu, o čem možná mluvit nechce, zvlášť když na to teď nevypadal připravený.

Ale věděla jsem, že ať už ho do kanceláře přivedlo cokoli, muselo to být důležité. Znala jsem Granta a ten by ho bezd