DONOVAN

Po příjezdu k hradu ke mně přistoupila vysoká a štíhlá postava a vzala mi kufry, které jsem nesl. To stvoření nemělo obličej, jen tmavé oči, které jako by mi pronikaly až do duše.

Ticho bylo téměř ohlušující a po zádech mi přeběhl mráz, když mě beztvářná postava vedla chodbou k pokoji, kde jsme měli být ubytováni.

Uvnitř hradu byla atmosféra studená a ponurá, kamenné zdi jako by pohlcovaly