Ten výkřik probudil obyvatele sídla, ale Raymondovi se podařilo Callistu znovu uspat, což bylo snadné, protože ten jekot nezněl jako Shae.

Dalo se to přirovnat k jedné z omeg. Pouze Cassidy seběhla po schodech a zastavila se uprostřed.

„Co se to tu děje?“ zavrčel Alfa Killian shora a spěchal, aby pomohl Scarlett ze země. Ta mu pevně ovinula paže kolem krku a třásla se mu v náručí, zatímco ji zvedal z podlahy jako malé dítě.

Pohled na tu scénu Shae bolel. I když si myslela, že Alfa Killian postrádá emoce, bylo zřejmé, že je postrádal jen vůči ní. Ta něha a starost v jeho pohledu, když se díval na Scarlett, Shae donutila si uvědomit, že všechny ty roky, kdy toho muže milovala, byly k ničemu.

Nikdy k ní nepocítí ani zlomek toho, co ona cítila k němu.

„Killiane, ta mrcha mě uhodila a řekla, že můžeš shnít v pekle,“ plakala Scarlett žalostně a Shae klesla čelist.

i po tom všem, co jí Scarlett provedla, ji nikdy nenáviděla. Kdysi byly nejlepšími přítelkyněmi a Shae byla vděčná za příležitost být s mužem, kterého milovala, i když to byla jen ztráta času.

Když ale zjistila, že to s ní Scarlett stále myslí zle, Shae v srdci narýsovala hranici nenávisti.

„Proč jsi ji udeřila?“

Killianův hlas byl jako led a teplota v obývacím pokoji klesla, ale Shae už toho měla dost. Nechtěla být součástí toho, co mělo přijít.

Potlačila hněv a ušklíbla se: „No a co, že jsem jí vrazila? Stejně si to zasloužila.“

Cassidy byla v šoku, protože nikdy neviděla Shae takhle Alfovi odmlouvat. Copak si neváží života? Jak se opovažuje udeřit Alfovu družku?

Scarlett byla stejně v šoku, ale v duchu se radovala, že Shae souhlasila. Pokud v Killianově mysli zanechá o Shae špatný dojem, byla si jistá, že o ní už nikdy nebude smýšlet v dobrém, i kdyby odmítla odstupné.

„Žádám, abys se jí omluvila,“ přikázal Alfa Killian, zklamaný, že Shae byla něčeho takového schopná.

Jako by slunce zakryl mrak, byl ještě více překvapen, že se k tomu přiznala. Scarlett byla vzrušená, když k ní Shae přistoupila s očima plnýma hněvu. S tou mrchou se dalo tak snadno manipulovat. Není divu, že si nedokázala získat Killianovo srdce.

Zatímco si myslela, že se jí Shae omluví, bolest na tváři doprovázená zvukem facky zmrazila všechny v obývacím pokoji, včetně těch několika omeg.

Shae hrdě vztyčila hlavu, zatímco Scarlettina tvář zrudla od facky, kterou si dala sama, i od té, kterou jí na stejné místo vrazila Shae.

Alfa Killian chtěl vybuchnout vzteky a už se chystal nařídit válečníkům, aby si to se Shae vyřídili, když vtom ona jen pokrčila rameny.

Oči se jí zaleskly a hlas zněl pobaveně. Jako by se proměnila v úplně jiného člověka. „Jejda, omlouvám se, že jsem tě udeřila. Předtím jsem to neudělala, ale teď už ano.“

Část Scarlettina zarudlého obličeje zbělela a ona ztratila řeč. Než Alfa Killian stačil vypustit slovo, Shae se otočila na podpatku. Když došla ke dveřím, oznámila:

„Uvidíme se zítra v jedenáct u soudu. Pojďme to už skončit.“

Její štíhlá silueta zmizela ve vchodu, zatímco válečníci vzhlíželi ke svému Alfovi.

Viděli všechno, co se stalo, a Scarlett už začínali nenávidět. Zdálo se, že jejich chytrý Alfa se nechal svou družkou napálit.

„Alfo, mám jet za ní? Paní si nic nevzala. Možná nebude mít ani na cestu,“ zeptal se jeden z válečníků. Nechtěl přímo očerňovat Alfovu družku, věda, jak marné by to mohlo být.

***

Jakmile Shae vyšla z velkolepého sídla, vytočila Gemmino číslo. „Gemmo, jestli nejsi daleko, prosím, přijeď pro mě.“

Šokovalo ji, jak rychle Gemma dorazila. Byly to snad dvě minuty? „Co se stalo?“

Shae jí podala svou kopii rozvodových papírů, právě když se chystala obejít auto a sednout si na místo spolujezdce.

„Je konec. Scarlett je zpět a on jde na udílení cen s ní.“ V Shaeině hlase byla cítit hořkost a málem uronila slzu.

Galavečer měl být prvním okamžikem, kdy se měla s Alfou Killianem objevit na veřejnosti. Měla toho tolik v plánu a doufala, že ji po té noci Alfa Killian začne vnímat jinak, ale teď už to bylo jedno.

Gemma byla tak vytočená, že přešla ke straně spolujezdce dřív, než tam Shae došla, a prsty si posunula sluneční brýle z obličeje do vlasů.

„Ta falešná mrcha. Ty bys měla řídit, jinak na té silnici způsobím nehodu.“

Shae neměla slov. Gemma by to skutečně mohla udělat, protože její hněv by dokázal zapálit i moře. Když se Shae usadila na místo řidiče v Ferrari, Gemma se po chvíli přemýšlení znovu rozčílila a řekla:

„Prosím, dovol mi, abych mu nakopala zadek, než odjedeme. Jemu i té mrše.“

Už stiskla tlačítko pro stažení střechy kabrioletu a chystala se přeskočit dveře, když Shae rychle šlápla na zpátečku a začala auto otáčet.

Jako jediná dcera bety jejich smečky byla Gemma velmi drsná, ale i tak by proti Alfovi Killianovi neměla šanci.

„Nech je být, Gemmo. Tohle jsem si způsobila sama. Doufejme, že rozvod bude zítra dotažen do konce.“

„Šest dobrých měsíců v háji, Viv, to je jako ztráta miliard,“ stěžovala si Gemma. Se schopnostmi, které Shae měla, byl její čas velmi drahý; každá minuta měla cenu stovek tisíc dolarů.

„Neboj se. Alfa Killian na mě nikdy neměl čas, takže jsem hodně pracovala z domova. Mám pár nových návrhů, které ukážeme na galavečeru. Také jsem pracovala na modelech nových aut a k tomu dělala nějaký hacking. Byla jsem k ničemu jen pro něj, ale ne pro sebe a pro smečku,“ pokrčila Shae rameny.

Gemma byla ráda, že její nejlepší kamarádka úplně neztratila samu sebe. „Jsem moc ráda, že jsi i jako jeho Luna vydělávala miliony. Každopádně se teď nejdřív postaráme o tebe.“

„Manželství tě hrozně vyčerpalo a vypadáš hrozně. Tohle si nezasloužíš. Tvůj táta bude tak šťastný, až tě uvidí, ale v tomhle stavu by si myslel, že tě někde drželi jako rukojmí,“ dál hubovala Gemma.

Shae byla úspěšná modelka, sexy módní návrhářka, divoká závodnice a drsná hackerka. Při tom všem vypadala Shae vždy úžasně, dokud se před šesti měsíci nevdala.

„Gemmo, potřebuju laskavost,“ změnila Shae téma. Její vzhled se spraví pořádným spánkem a trochou péče.

„Cokoli, pokud se nehodláš vrátit a toho idiota prosit,“ zívla si Gemma.

„Ty jsi nespala?“ Shae zněla ustaraně. „Je táta v pořádku? A co máma? A to mi připomíná, neviděla jsem tu nikde žádné tvé válečníky.“

Jako dcera jejich bety nesměla Gemma, stejně jako Shae, nikdy vycházet ven bez silné ochranky. Shae si teprve teď uvědomila, že něco nesedí.

„Nebyla jsem doma týden. Bydlela jsem v hotelu kousek odtud, když jsem se dozvěděla o Scarlettině návratu. Prostě jsem cítila, že mě budeš potřebovat.“

Zamlčela tu část, že viděla Alfu Killiana ve městě s tou mrchou. Shae dělala starosti jen jedna věc.

„Jak ses mohla pohybovat venku bez tátových válečníků?“ Shae ráda oslovovala svého otce, Krále Alfů, prostě jen „táta“.

Na Gemminých rtech se objevil uličnický úšklebek. „Jen jsem jim do pití přimíchala sedativa, aby se pořádně vyspali.“

„Ty jsi co?“ Shae byla nervózní, na čele jí vyvstaly krůpěje potu.

„Říkala jsi, že potřebuješ laskavost. Ještě jsi o ní nemluvila,“ Gemma rychle změnila téma rozhovoru a Shae si povzdechla.

Řídila jednou rukou, druhou si odhrnula prameny dlouhých tmavých vlasů, které jí vítr rozfoukal do obličeje.

„Je konec a jsem připravená jít dál, ale nechci, aby kdokoli věděl, kdo jsem.“

Gemma si vzpomněla na dobu, kdy byly mladší. Cizí lidé je unesli z jejich smečky kvůli výkupnému. Byly zachráněny a pachatelé potrestáni.

Přesto to byla událost, přes kterou se ani jedna z nich nemohla úplně přenést. To byl důvod, proč se Shae zejména nechtěla příliš spojovat se svým otcem.

„Jdu do toho, ale hele, není to auto tvého bývalého za námi?“

Shae sevřela volant pevněji a podívala se do zpětného zrcátka. Za nimi byl skutečně Rolls Royce Alfy Killiana. „Sakra!“ zasyčela.

„Signalizuje ti, abys zastavila. Uděláš to?“

Shae byla frustrovaná. „Co sakra chce?“