Dveře se prudce zavřely a bylo to, jako by tam alfa Killian nikdy nebyl. Vivienne zamrkala s překvapeným a zmateným výrazem ve tváři.

„Viděla jsem Killiana. Neměla jsem halucinace, že ne?“ Rozhlédla se kolem, všechno jí připadalo cizí. Její pohled pak spočinul na Callistě. „Kde to jsem?“ Všechno, co se předtím stalo, se jí slévalo v jednu šmouhu.

„Jsi v mém pokoji. Killian se musí postarat o něco