JE TO, jako by se to, co se stalo v jezeře, nikdy neodehrálo. Viktor kráčí zpátky do kopce a do lesa, aniž by se byť jen jedinkrát ohlédl přes rameno, zatímco já si spěšně obouvám boty a utíkám za ním. V hlavě se mu něco přeplo, jako bych udělala něco hrozného.

Ale já bych za nic na světě nedokázala vymyslet co. Prostě jsem se... abych byla upřímná, cítila jsem se skvěle. Cítila jsem se slušně pop