OBLOHU ZAHALIL ŠEDÝ ZÁVOJ, tak neprostupný, že jsem nedokázala rozeznat den od noci. Mezi nebem a mraky nebyl žádný rozdíl. Že je pravé poledne, jsem věděla jen díky rozruchu, který jsem zaslechla zvenčí. Slyšela jsem několik těžkých kroků a pak nějaké houkání, slyšela jsem lidi běžet, a když jsem otevřela obrovské okno v pokoji, o němž jsem teď už věděla, že patří Viktorovi, spatřila jsem malá vl