KÉŽ bych tak mohla poslat tetě zprávu. Cokoliv. Určitě má šílený strach. Odešla jsem bez záruky, že se ještě někdy vrátím. Všichni si mysleli, že to bude hloupá chyba. I když velmi nebezpečná. Ale bylo to tak pošetilé. Tetiččina tvář mi stále živě vyvstává v mysli. Vypadala jako věrný obraz mé mrtvé matky, když tam stála s rukou na srdci, nechtěla mě pustit, ale zároveň věděla, že mé rozhodnutí ne