ŽILAMI mi koluje strach, když mě Viktor takhle drží. Periferním viděním vidím svůj vlastní odraz, ale nedokážu rozeznat, co je za mnou, protože Viktor přitiskne své tělo k mému tak silně, že jsme k sobě prakticky přilepení. Můj dech zamlžuje zrcadlo. Držím ústa zavřená, abych se ubránila kňučení nebo dokonce křiku bolestí. Co jsem však nečekala, byl zášleh potěšení, který mi zároveň projel krví, j