„CO TU děláš?“ Viktorův monotónní hlas mě donutí nadskočit na židli. I když jsme nedělali absolutně nic jiného než si povídali – a já se zjevně snažila z Garryho vytáhnout informace – mám najednou pocit, jako by mě přistihli při něčem, co bych dělat neměla. V duchu rychle hledám důvod, proč Garry sedí na židli a já na posteli v jeho vlastní ložnici, ale nic mě nenapadá.

Vždyť to ani nevypadá tak p