„U VŠECH... matek Luny?“ dořekne Faye s širokým úšklebkem. Září, když se zakoktám a marně hledám slova; je očividně u vytržení z toho, jak jsem zůstala bez řeči a jakou měla pravdu. Setřese si z ramene neviditelný prach jako malá šéfka. „Nebo mám říct: ‚U Bohyně Luny‘, nebo tak nějak o Luně nemluvíš pořád?“

Zabrousím pohledem ke sklenici uvnitř skleněné skříňky. Sklo je natřené na bílo, vypadá jak