„Přestaň s tím,“ zavrčel rozkaz skrze zatnuté zuby.

Vzhlédla k němu a nevinně zamrkala. „S čím mám přestat?“

Odmlka. Ještě temnější zamračení. „Víš, co voní lépe než strach?“

Neměla tušení, co tím myslí, ale podařilo se jí vypísknout: „Co...?“

„Chtíč. Touha.“ Vyplivl ta slova, jako by měla pachuť. „Pach tvého vlhka mě přivádí k šílenství. Prakticky cítím na jazyku, jak toužíš po mém péru, samice,