Kalia, ve své opilecké mysli, už měla dost odvahy čelit tomu divokému pohledu v jeho očích. Otočila se a dala se na útěk. Ale vysoké podpatky a rozmazané vidění jí byly překážkou. Udělala jen čtyři kroky, než zakopla a ztratila rovnováhu.

Dvěma kroky ji dostihl, zachytil do náruče a zvedl ze země.

Začala se vzpírat. „Neubližuj mi, jasný? Ty jsi ten, kdo mě odmítl, pamatuješ? Ty se na mě z-zlobíš!?