Ale pak ještě víc ztišil hlas a zašeptal jí do ucha: „Tak krásně voníš. Mám chuť tě položit na tenhle stůl a dát si tě k snídani. Přesně tak, jako jsem tě měl včera v noci. Možná i víc...“

Slyšel, jak se jí zadrhl dech, jak se jí stehna přitiskla k jeho klínu, a nozdry se mu zachvěly při sebemenším závanu její vlhkosti.

Tupý úder odvrátil jeho pozornost od ní k nově příchozímu, který právě vstoupi