Pohled Cassii

Prudce se probudím a dlouhou chvíli netuším, kde jsem. Zem pode mnou je drsná a tvrdá, vůbec se nepodobá žádnému doupěti nebo posteli, co jsem kdy měla, a něco mě lechtá na nose. Začnu se přetáčet a málem vypadnu ze stromu. Mimovolně vyjeknu a zachytím se všemi čtyřmi končetinami, takže obkročmo sedím na větvi. Adrenalin mi proudí v žilách, zatímco se mé tělo a mozek dávají dohromady