Pohled Ronana

„Lichotíš mi,“ dokážu ze sebe zasípat.

Cítím překvapení své sestry jako spršku jisker. Myslím, že dokážu rozpoznat i trochu z Voktorova překvapení, ale je to spíš jen ozvěna, jako bych ho cítil skrze ni. Mají teda sakra silné pouto. Mohlo by se to blížit dokonce mému a jejímu spojení, pokud by vůbec něco mohlo.

Měkké, ale pevné ruce se mi obtočí kolem mých dlaní. „Ronane,“ řekne Vokt