Killian šel tiše vedle mě. Celou cestu k mé koleji jsme nepromluvili, ale jeho vyrovnaná přítomnost pro mě byla útěchou.

Skoro jsem zapomněla, jaké to je, když o mě někdo pečuje jen proto, že mu na mně záleží.

Od té naší hádky mi Killian zoufale chyběl. Co bych dala za to, kdybych se mohla vrátit v čase a změnit to, jak věci mezi námi skončily.

Ale stalo se, co se stalo, a nedalo se to změnit. Chv