Vaughan se nade mnou tyčil. Tlačil mě k zemi rukama i koleny, ale já se vzpírala. Nikdy s tím nepřestanu.

„To je ono, zlato,“ řekl Vaughan. „Dovol mi, abych tě naučil, co je to skutečné potěšení.“

Tohle nebylo potěšení. Tohle bylo zneuctění. Kdyby mu na mně alespoň trochu záleželo, kdyby mě respektoval, přestal by při mém prvním náznaku nepohodlí. Ale zdálo se, že ho má nepříznivá reakce jen povzb