Příští ráno jsem se probudila schoulená v Killianově náručí.

Moje tělo bylo příjemně osvěžené. Cítila jsem se lehčí, než jsem se cítila už velmi dlouho, jako by ze mě náhle spadla velká část té tíhy, kterou jsem s sebou vlekla.

Stále jsem byla v nebezpečí, ale Killian… Ach, Killian…

V jeho objetí jsem se otočila, abych se podívala na jeho spící, klidnou tvář.

Včera v noci ve mně vyvolal pocity, o