„Cormacu,“ řekl Killian a otočil se k bratrovi. „Tohle je Evangeline.“

„Á, tady je. Těší mě, že tě konečně poznávám.“ Cormac přistoupil blíž. Navzdory jejich podobě byl Cormac mnohem expresivnější než Killian. Usmíval se lehce a široce, až mu byly vidět zuby.

Chvíli jsem jen zírala. Killian se nikdy nezmínil, že má bratra. Když jsem se nad tím zamyslela, Killian se o své rodině nezmínil vůbec nikd