Killian mi jemně odhrnul vlasy z obličeje. Cormac už nás stihl navštívit a zase odejít, a tak jsme s Killianem zůstali v nemocničním pokoji sami.

Zavřela jsem oči a užívala si měkkost Killianova doteku. Vždycky ke mně byl něžný, ale od doby, co jsme tu byli, se ke mně choval, jako bych byla z křehkého skla. Jako by mě příliš velký tlak mohl rozbít.

Chtěla jsem mu ten dojem vyvrátit, ale popravdě ř