Killianovou odpovědí byl polibek, který mi vyrazil dech. Pevně jsem se ho držela za ramena, zatímco on se mi vnořil do úst. Rukou mi podpíral týl a dával mi oporu, zatímco jsem se v jeho náručí měnila v naprostý vosk. Druhou rukou mě pevněji stiskl v kříži a sevřel tam mou košili v pěst.

„Killiane,“ vydechla jsem, když jsme se od sebe odtrhli, abychom se nadechli.

Neztrácel čas. Sehnul se, zvedl m