Nebylo ani sedm ráno, když Sloanin telefon na stolku vedle nemocničního lůžka zavibroval.

Celou noc nespala. I když byla na lécích proti bolesti, pokaždé, když se ve spánku pohnula, bolest ji probudila.

Lorenzo spal v křesle vedle ní, dlouhé nohy natažené, hlavu nakloněnou k ní, ale ne úplně opřenou. Odmítl odejít a někdy po půlnoci mu jedna z nočních sester přinesla lehátko, které však ignoroval,