Ranní slunce proudilo vysokými okny jejího apartmá. Ivy seděla u toaletního stolku a v zrcadle sledovala, jak Marta obratně vplétá bílé květy do jejích vyčesaných vlasů.

„Jsi nervózní?“ zeptala se Marta a zajistila další květ sponkou s perličkou.

Ivy se v odrazu setkala s jejím pohledem. „Kupodivu ne. Po tom všem, čím jsme si prošli, je cesta k oltáři ta snadná část.“

Pohladila jemnou krajku svého