Elena

„Můj manžel?"

Bylo to, jako by mi četl myšlenky, ale věděla jsem, že to nedokáže. Srdce mi zběsile bušilo a přísahala bych, že mi vyskočí z hrudi, pokud tu zůstanu o vteřinu déle – chtěla jsem utéct, i když jsem věděla, že to nepřipadá v úvahu. Jeho pohled začínal být děsivý.

Kývl a upil z mé kávy, jako by byla jeho.

„Mm, tvůj manžel. Dante Moretti."

„Nevím, o čem mluvíš."

„Sleduje nás, že a