Stasia

Ta slova mu ze rtů splynula bez sebemenšího zaváhání a i když jsem je slyšela naprosto zřetelně, pořád jsem potřebovala nějaké ujasnění. V téhle místnosti jsme byli jen my dva, pro kohokoliv jiného bylo naprosto nemožné slyšet náš rozhovor, ale mé tváře se přesto okamžitě rozpálily a začala jsem se rozhlížet kolem sebe, pravděpodobně ve snaze najít únik.

Obě jeho oči na mě dál upřeně shlíže