Stasia

„Nevím, o čem mluvíš,“ odpověděla jsem, vstala a vydala se ke svým zavazadlům, ignorujíc ji. Věděla jsem, že mě chytila, ale nechtěla jsem přiznat pravdu, protože jsem nevěděla, co přesně viděla – mohlo to být, když jsme se líbali, nebo také když jsme se milovali, a já se děsila jejích dalších slov.

„Sašo, nemusíš mi lhát,“ řekla a povzdechla si.

„Nelžu. Jen nechápu, co to říkáš.“

„Byl to t