Carysin zrak přelétal po domě, v němž žila tři roky. Nikdy by ji nenapadlo, že se sem po odchodu ještě vrátí.

Kráčela dál dovnitř a srdce měla až v krku.

Rowan stál vedle ní a s úsměvem ji sledoval, jak si prohlíží dům, který kdysi učinila domovem.

„Když jsi tu nebyla, nebyl to domov,“ jeho hlas prořízl ticho a ona se k němu otočila.

„Ty…“

Rozptýlilo je jemné zaklepání následované otevřením dveří.