Carys vešla do svého obchodu, hrudník se jí zvedal pod tíhou emocí. Cesta zpět byla nesnesitelná, slzy jí stékaly po tvářích jako tichá bouře. Otcova slova jí ozývala v mysli, každá slabika byla jako dýka otáčející se v její hrudi.

„Opusť Rowana. Nech ho Sloane.“

Hořce si odfrkla, už jen ta myšlenka v ní zažehla novou vlnu hněvu. Jak mohl její otec, muž, který jí byl vždy oporou, navrhnout něco ta