Rowan křečovitě svíral volant, klouby mu pod tlakem zbělely, jak hnal auto na hranici jeho možností. Pneumatiky na asfaltu skřípěly a zanechávaly za sebou slabé šmouhy kouře, zatímco se vozidlo řítilo liduprázdnou silnicí.

Srdce mu prudce bušilo do hrudního koše a každý úder mu bolestivě připomínal naléhavost situace, která ho svírala. Před očima se mu míhal obraz Carysiny tváře – její smích, její