Abramovo skladiště

Everlyiny myšlenky se zběsile honily. Každé vlákno její bytosti jí velelo utéct, bojovat, ale čirý děs z Abramových slov ji přikoval k místu. Vrah? Cítila chlad a otupělost, jak si začala uvědomovat realitu situace.

„Proč já?“ zeptala se a hlas se jí třásl. „Proč to děláte?“

Abram se naklonil blíž, jeho dech ji hřál na tváři, ale z jeho přítomnosti jí po zádech běhal mráz. „To s