Napětí v místnosti zhoustlo, když se Verity odtáhla od polibku a upřeně se zadívala do Jaxonovy tváře. Jeho výraz byl jemný a zranitelný, přesně jak doufala. Natáhla ruku a pohladila ho po tváři, což byl vědomý krok, jak ho víc vmanévrovat do svého sevření.

„Bez tebe jsem byla tak ztracená,“ zašeptala. „Musím ti něco říct, něco důležitého.“ Odvedla ho k plyšové pohovce, aby se posadil vedle ní, a