Slyším, jak si ztěžka povzdechne. Vím, že nesouhlasí s tím, co po ní chci. Vždycky jsem ji vedla k tomu, aby se nespokojila s tím, co za ni rozhodnou ostatní, ale v tomhle případě si přeju, aby to udělala. Všechno by to tolik usnadnilo.

„Půjdeš taky?“ ptá se.

Zavrtím hlavou.

„Ne, zlatíčko. Já zůstávám.“

Cítím, jak se její malé tělíčko napne. Zamumlá si něco pro sebe, čemu nerozumím, a prudce vydec