Alessandro Valeriano

Když se vracím do jídelny, najdu Raie na chodbě, jak stojí přímo před dveřmi do suterénu. Je s ním Benito a vypadá neobvykle vesele. Hlasitě se směje a kolem Raiových ramen má přehozenou paži. Pravděpodobně je opilý.

Zastavím se vedle nich a probodnu svého mladšího bratra tím nejpřísnějším pohledem, jakého jsem schopen.

„Poldové jsou tady,“ zašeptá Benito a vybuchne smíchy.

Ch