Alessandro Valeriano

Jakmile osamíme, odsunu prázdný talíř a sleduji Adrianu Cortezovou, jak vstává a přichází k masivnímu tmavému baru z masivu, který zabírá celou stěnu místnosti. Vyndá láhev tequily a nalije si skleničku. Ke stolu se nevrací, jen z ní mlčky upíjí a mou přítomnost ignoruje.

„Mně nenabídneš?“ zeptám se a snažím se upoutat její pozornost.

Přejde ke mně a postaví láhev na stůl přím